Quiet book

Tohle tvoření se mi v nepravidelných intervalech (rozuměj celkem často) vtíralo na mozek a myšlenky na něj byly natolik neodbytné, že už bylo nutné s tím něco udělat. Čas dozrál na letošní dovolené. Quiet book se stal vlastnictvím mých dětí. Určen tedy pro ty menší dvě cácorky, ale testován i na našem puberťákovi
Nápadů a inspirací je plný pinterest. Kdo nemá čas nebo zrovna neoplývá zručností v oblasti šití, ať tam radši neleze.

Jedná se vlastně o šité knihy, které mají děti jakýmsi způsobem něco učit a hlavně zabavit. Ideální na cesty, čekání u doktora nebo než máma dovaří oběd. Díky tomu, že knížku vlastně tvoříte sami, tak můžete její design a jednotlivé dovednosti přizpůsobit zájmům a schopnostem vašeho dítka.

Já dlouho přemýšlela jak a čím vlastně začít. Co zvolit jako podklad? Jak velké jednotlivé stránky udělat? Budu to muset dělat dvakrát, když jsou doma dvě?? Řešení nakonec bylo jednoduché a poměrně pohodlné. Využila jsem kuchyňské chňapky, samozřejmě ty čtvercové. Mají velikost tak akorát, jsou dostatečně pevné, aby držely, a dostatečně tenké, abych je zvládla prošít i v ruce (na dovolenou jsem šicí stroj fakt brát nechtěla). A sešívat je do knihy ani nebudu, oblepím krabici patřičné velikosti (krabici už mám, čas na oblepení zatím ne) a tam je budeme jako jednotlivé "listy" schovávat.
S sebou na dovolenou jsem sbalila: chňapky, filc, knoflíky, nůžky, šitíčko, bavlnky odpovídajících barev, fix na textil, permanentní fixy, samolepicí suchý zip, lékařské špachtle a nápady v hlavě.

A co z toho vzniklo?

List první - URČOVÁNÍ TVARŮ

Suchý zip - doporučuju na chňapku použít část plyšovou, na jednotlivé tvary pak část zipu s háčky. Tvary jsem stříhala a šila dvojitě, přičemž jsem nejdřív na jednu vrstvu přilepila kousek suchého zipu a jeho okraje prošila (má jinak tendence se z filcu odlepovat při hrubším zacházení naší Andulkou) a pak jsem teprve obě vrstvy filcu sešila k sobě zadním stehem. Původně jsem mezi ně měla v plánu dávat nějaké vyztužení, ale nakonec bohatě stačí jen ten dvojitý filc.
Holky zvládají s přehledem, puberťáka taky na chvilku odtrhlo od tabletu, jen dospělí občas spletou čtverec s obdelníkem. Ale nevadí, můžou si taky vyrobit a trénovat.



List druhý - URČOVÁNÍ BAREV

Opět z dvojitého filcu ušité kapsičky - ustřihla jsem dlouhý pásek, přeložila napůl, prošila v místě přeložení zadním stehem (tedy krátkou pravou stranu, kudy se špachtle zasunují do kapsiček) a pak už zároveň prošívala a přišívala jednotlivé kapsičky. Špachtle jsou namalované permanentními fixy příslušných barev. Z jedné strany jsem je vzala celé, z druhé strany je půlka pruhovaná a druhá puntíkovaná...vyšší level.
Jinak Andulka to povýšila ještě víc, když vzala barevné tvary z prvního listu a nalepila je na odpovídající barevné kapsičky. Holt naše princezna z Autistánu to vidí jinak.



List třetí - ZAPÍNÁNÍ KNOFLÍKŮ

Jo tak tohle už holky trochu potrápilo. Mě vlastně taky. Vzpomenout si, jak se šije knoflíková dírka v ruce, na chvíli zaměstnalo moje mozkové závity.

Maru zvládá s vypláznutým jazykem a neustálým hudrování "nejde to". Andulka je zatím ve fázi rozepínání a schovávání kytiček v lepším případě do zelené kapsičky ve spodní polovině chňapky (mimochodem všímáte, jak je hezky pravidelně obšitá) v horším případě pod gauč.

Nejdřív jsem si vystřihla onu zelenou kapsičku a jednotlivé stonky. Všechno stačí jen v jedné vrstvě. Stonky jsou přišité zadním stehem a nahoře každý zakončen knoflíkem. Pak jsem obšila horní část kapsičky obšívacím stehem (že se tak jmenuje jsem zjistila až teď u strýčka googla) a pak zadním stehem přišila na chňapku. Kytičky jsou zase z dvojité vrstvy filcu, sešité k sobě zadním stehem a teprve na závěr vyšitá a prostřižená dírka odpovídající velikosti použitých knoflíků. 

Líbí?? Mě teda ano. Navíc to plně uspokojilo mého tvůrčího ducha, takže si troufám říct, že ještě nějaký list do naší quiet book (vlastně do našeho quiet boxu) přibude. Jen najít chvilku klidu.

Hezké tvoření a snad vám bude inspirací

Aja